Zdravím, tady Alík. Na tábory, ostatně jako všichni tady, už nějakou chvíli jezdím. Ta chvíle bude letos trvat už šestnáct let a rozhodně se nechýlí ke konci.
Hlavním z důvodů, proč jezdím na tábory SpT, je ten, že jsem si tam našla kamarády na celý život. A teď, když jsem vedoucí, mohu vidět jak tato přátelství vznikají mezi našimi táborníky. Proto si myslím, že není lepšího místa, kam poslat dítě v létě, než na tábor.
V civilu jsem studentkou stavební fakulty ČVUT. Svůj volný čas trávím hlavně americkým sportem Roller Derby, čtením fantasy knížek a procházkami se psy.
Zdravím všechny. Čtvrtý turnus mohu určitě prohlásit za jedno ze svých dětí, protože jsem ho v roce 2006 s manželem Jirkou založila. Po celé roky patřím k lidem, kteří připravují táborový program pro děti. Přináší mi radost, když se program daří a pomáhá v našich tábornících budovat jejich lepší já.
V civilním životě jsem matka tří dětí a lékařka na dětském oddělení. Ve volném čase nevím, co dříve. Miluji hory a vysokohorskou turistiku, píši a hraji LARPové hry, šiji historické kostýmy, mám ráda hudbu, čtení a rekonstruuji s manželem historický statek.
Moje jméno je Michaela, ale na táboře mi nikdo neřekne jinak než Misho. Na tábory jezdím už přes 30 let. Nejdříve jsem jezdila s rodiči a sestrou (Nikčou) na skautské tábory na 3 týdny. V roce 2000 jsme s Nikčou byly poprvé jako tábornice na táboře SpT, konkrétně na Jablku sváru. Od založení 4. turnusu v roce 2006 jsme začaly jezdit jako vedoucí. Během toho jsem vystřídala už většinu funkcí. Od kuchyně přes oddíláka po programáka. V osobním životě pracuji jako účetní, tak mi moje pracovní povinnosti nedovolují být na táboře celých 14 dní. Mezi moje největší koníčky patří bojový sport Jiu-Jitsu, cestování a právě tábory SpT. Už se nemůžu dočkat, až se ozve píšťalka, "Budíček", počítání do t ř i n á c t i a začne každodenní táborový šum zakončený Večerníčkem.
Ahoj, bude tomu už 20 let, co jsem začal jezdit na naše tábory. Od té doby se toho vlastně zas tolik nezměnilo - Červ mi říkají pořád, a že bych nějak moc vyrostl, to se taky říct nedá. Na táborech dělám programového vedoucího a pokud legendy nelžou, všechny hry se zavázanýma očima z posledních devíti let mám na svědomí já.
Ve svém civilním životě se jmenuji Václav Sobotka a je mi 28 let. Letos to bude 9 let, co jsem se začal zabývat studiem informatiky, pořád ale ještě neumím opravit počítač všem lidem, kteří se mě na to ptají. Ve zbytku času rád vařím, občas si pro radost otevřu klavír nebo si zacvičím.
Jmenuji se Michal Doležal, ale skoro každý mě spíš zná pod přezdívkou Dolík (nebo Ďolda, Ďůlek, atd...). Pracuji jako programátor v herním studiu a veškerý svůj čas tak trávím za počítačem. A to jak vývojem, tak i hraním. Tábor je pro mě vybočením z každodenní rutiny. Na táboře trávím až 16 hodin denně místo sezením na nohou venku v přírodě. Starat se o děcka a společně se bavit je pro mě velice motivující. Občas to je hodně o nervy, ale stojí to za to. Letos jedu na svůj čtrnáctý tábor a vím, že bude stejně nezapomenutelný jako ty předchozí.
Ahoj, jmenuji se Jirka alias velký JJ a letos jedu na tábor celkem po desáté. Pouze pár zasvěcených ví, proč se mi říká JJ, ale na táboře se to uchytilo, takže už mi tak říkají všichni. Aktuálně studuji na Veterinární Univerzitě Brno. Rád sportuji, hraju všelijaké sporty, ale hlavně hokejbal a florbal. Na táboře mám rád především skvělý kolektiv lidí a možnost odpočinku od ruchu běžného života studenta. I když jsem z Prahy, rád pracuji rukama a pomůžu, kde je třeba.
Zdarec!
všemi znám jako Velký Žižka, James Bond, Black humor pirate a také pod spoustou nepřeberných jmen, jezdím na tábory od roku 2001. Zapřisáhlý nepřítel pláče a rozdavač úsměvů! Hledáte-li někoho na rozproudění krve, pak máte svého člověka. Ruku v ruce se synkem sdílím touhu po hraní deskových i jiných her, hru na kytaru, střelbu, sport, LARP a mnoho dalšího.
V civilním životě vládnu pevnou rukou Imperátora nad týmy údržby v koncernu. „V jednoduchosti je síla.“ a „Když nejde o život…“
Základem všeho je držet slovo, sdílet dobré a řešit co je třeba. Na táborech se mi líbí, že se děti osamostatňují, setkávají se s novými možnostmi v kolektivu, sebepoznáním a mají prostor se realizovat. Zároveň nastavují zrcadlo dospělému světu, který je leckdy komplikovaný a nepoznamená dětská duše ukáže jednoduché pravdy. S partou skvělých lidí je na světě lépe.
Ahoj, mé jméno je Mývalice a na tábor SpT jedu jako vedoucí posedmé. Mou funkcí v táborové hierarchii je společně s Bambůčou a s Vojtou vládnout vařečkou a čtyřiceti litrovým hrncem :-) Mým největším táborovým úspěchem je přesvědčení dětí o tom, že polévka z červené čočky je fajn (dokonce jsme museli udělat reprízu). SpT však není zdaleka mým prvním táborem, protože na různé jiné jezdím už odmala.
V civilu se jmenuji Lucka Tesařová. Mám ráda (mimo jiné) hudbu, umění, outdoorové sporty a samozřejmě dobré jídlo :-)
#NSKTD
Zdravím všichni, všechny, všecky!
Již 17 let jsem součástí této úžasné táborové rodiny. Jmenuju se Lenka, ale nikdo mi zde neřekne jinak, než Bambůča nebo Bambů. Mým hlavním úkolem je naplnit hladová bříška vašich dětí a celého zbytku vedoucovského týmu a postarat se, aby žádné jídlo nepřišlo nazbyt, tedy zpracovat přes 60kg cukety a jiných druhů zeleniny a ovoce není pro mě žádná výzva. Je mi 23 let a studuji Učitelství hudební výchovy a speciální pedagogiky. Jsem velký milovník hudby (od metalu, přes jazz až po klasiku), zarytý NEMÍCHAČ krupicové kaše a pořadatel soutěží: O nejvíce sexy snědený nok.
Věřte mi, že lepší divnolidičky, než tady, nikde na světě nepotkáte. Jsme unikát!
Bambůča out ❤️ #NSKTD
Ahoj, moje jméno je Léňa a na táboře mi bude 27 let. Žiji v Praze a jsem učitelka ve školce. Na tábory jezdíme se ségrou (Káťou) už od první třídy, ale nikdy nás žádný nezaujal. Když nám bylo jedenáct, tak jsme s kamarádkou jely na SpT a musím říct, že lepší tábor jsem nezažila a určitě nemluvím jen za sebe. Tábor je už několik let moje nejoblíbenější část roku, potkala jsem zde velkou část svých kamarádů, včetně svého manžela. Těším se na každou skvěle vymyšlenou etapovku a každou chvíli strávenou v Rabštejnce :-)
Ahoj, mé jméno je Kuba. Už nějakou chvíli na tábor jezdím a letos to bude po jedenácté. Studuji gymnázium, jsem hudebník - hraji především na housle, ale taky na kytaru a bicí - a sportovec - hraji florbal. Rád pomůžu všude, kde je potřeba. Na tábor SpT jezdím rád, protože je tu skvělá parta jak vedoucích, tak táborníků, a program je každý rok výborný a zábavný.
Ahoj, zdravím všechny, jmenuji se Marek Novotný. Chodím na Střední průmyslovou školu stavební v Hradci Králové, obor: Teplo, voda, vzduch. K mým neodmyslitelným zálibám patří závodní plavání, hra na kytaru, čtení a turistika.
Na tábory jezdím už od doby kdy jsem ještě neuměl pořádně číst, což bylo dobře, protože jenom malé děti se dokážou do her pořádně vžít a nejvíc si je užívají. Později jsem si řekl, že bych si s sebou na tábor mohl vzít kytaru, a musím říct, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, co jsem kdy udělal, protože od té doby ke mně a k táboru neodmyslitelně patří.
Jako dítě jsem si na táboře vždy užíval přírodu, dobrodružství s nádechem fantasy a samozřejmě úžasný kolektiv skvělých lidí. Nyní se nemohu dočkat až se budu moci podílet na vytváření dalších skvělých příběhů, jako je ten můj.
Ahoj, já jsem Zrzek. Proč se mi říká Zrzku? Kdo ví. Legenda praví, že když někdo nemá uklizený stan, tak se rozčílím až zreznu – a prý je to horší než bouřka na Lichnici. Možná za to mohou vousy, možná barva vlasů… nikdo už pořádně neví, ale jisté je, že přezdívku už mi nikdo neodpáře. Na tábory SpT jezdím už velmi dlouho. A svůj názor na zamíchanou krupicovou kaši jsem zatím nezměnil – pořád si myslím, že je to kuchařský ekvivalent ruské rulety. Jeden den sladká pohoda, druhý den pohroma.
Ahoj, já jsem Vojta.
Tohoto léta jsem oslavil již svůj 49. slunovrat. Lhotu vídám už déle jak polovinu svého života, a stále se velice rád vracím do společnosti stromů, zurčení potůčku a hořké vůně kadibudek.
Jsem studentem všeobecného lékařství na UK v Praze. Ve svém volnu, kterého je díky škole poskrovnu, se rád věnuji četbě, módě první republiky a vytváření nepochopitelných metafor nad šálkem dobré kávy.
Letos Vám ovážu Vaše bebíčka. A stejně jako loni se na mě budete moct těšit i na pozici plniče žaludků, aneb sluhy dvou kuchyňských paní.
#NSKTD
Na tábory už jezdím dlouho, vlastně za chvíli načnu třetí desetiletku. Popravdě si už ani prázdniny bez tábora nedokážu představit. Je to pro mě únik do jiného světa, kde je jen příroda, děti těšící se na nová dobrodružství a spousty nových zážitků. Pokaždé se už od jara těším na zpívání u táboráku, opékání buřtů a Petrachtaci.
Co mám ráda mimo tábor? Fantasy knihy a seriály, pěstování orchidejí a veselé ponožky.
Na tábory SpT jezdím už nějaký ten rok, a to nejraději jako oddílový vedoucí, protože trávím celý den v přírodě s dětmi a zahraju si hodně her. Na táborech mám nejraději odpočinek od celoroční rutiny, skvělý kolektiv vedoucích a táborníků a super jídlo naší kuchyně servírované v ešusu. Užívám si chvíle, kdy všechno funguje, jak má, a děti nezlobí. Ale nebylo by to ono, kdyby nebylo aspoň pár chvil, kdy děti zlobí :-)
Z tábora si pokaždé odvezu spoustu hezkých vzpomínek, ať už jsou to velká dobrodružství z her a výletů nebo ta malá z táboráků a spaní pod širákem. Mimo tábor pracuji ve stavební firmě a trávím většinu času u počítače a na stavbách mezi velkými stroji. Když mám volno, tak vyrážím do přírody nebo na návštěvu do úžasných světů fantasy a sci-fi příběhů.
Ahoj, jméno mé je Káťa.
Jezdím na náš tábor od roku 2011, což už dělá řádku let. Minulý rok jsem kvůli státnicím vynechala, ale letos mě zas můžete očekávat na pozici zdravotníka a oddíláka. Ve volném čase trávím nejraději čas s lidmi, se kterými trávím čas na táboře a to je prosím pěkně úplnej dar, takoví kamarádi. Když zrovna nemám volný čas, tak učím děti ve škole. Moc se letos těším na všechno, co spolu na táboře vymyslíme a kolik srandy zažijeme!
Ahoj všichni, na tábor jezdím už od založení 4. trunusu, je mi 29 let a letos je to rok, kdy mám stejné roky jako vedoucí i táborník. Pojedu na tábor jako oddílový vedoucí. Už od malička jsem se na tábory vždy těšil. To mě stále nepustilo a doufám, že ani nepustí. Radost dětí, které hrají hry, které jsem vymyslel, mi vždy vykouzlí úsměv na tváři. Nejraději mám, jak jsou děti vždy zapálené. Když se v nich rozdmýchá ohníček, do her vrazí celé své srdce, hlavně do bitev proti vedoucím. Tábor se stal součástí mé osobnosti a rád předám své zkušenosti dalším a dalším dětem.
Mezi mé hlavní zájmy patří především LARP a také čtení hromady fantasy knih. Pracuji jako policista České republiky. Mým rajónem je zatáčka na D1 před Vídní - Šalingrad.
Ahoj, jmenuji si Wendy. Na tábory SpT jsem jezdila spousty let jako oddílová vedoucí a zkusila jsem si i program. Kvůli mateřským povinnostem jsem si dala na pár let pauzu, ale před pár lety jsem se vrátila a tábory si zase užívám.
V civilním životě pracuji jako učitelka na prvním stupni, práce s dětmi mě moc baví. Svůj volný čas trávím se svou rodinou a přáteli. Těším se, že si tábor opět užijeme a odvezeme si nespočet zážitků.
Mé jméno je Veronika, ale nikdo mi neřekne jinak než Niki nebo Nikčo. Na tábory jezdím celý život, nejprve jako táborník a pak jako oddílová vedoucí. V podstatě si už léto bez tábora nedokážu představit. Les, děti, pohoda, smích a skvělá parta lidí. Možná i to mi chybí přes rok, kdy byste mě mohli potkat v bance při zpracování hypoték. Už se těším, až se zase sejdeme u táboráku pod hvězdným nebem a zazpíváme si pár našich starých písní.
Ahoj všichni!
Jmenuji se Áďa, je mi 27 let a letos jedu na tábor už po patnácté. Náš tábor je nedílnou součástí mého života, už si nedokážu představit léto bez dvou týdnů na čerstvém vzduchu, se skvělou partou dětí a vedoucích.
Na táboře mě baví úplně všechno. Nejvíc si ale vážím našeho skvělého a stálého kolektivu. Díky táboru jsem našla přátelství na celý život. Jinak pracuji v oblasti marketingu a ve svém volném čase se věnuju převážně čtení, dělám acro jógu, cestuju, fotím, a tak různě tvořím.
Na tábory jsem začal jezdit v roce 2005 a od roku 2012 jezdím na náš turnus jako vedoucí. Zastávám roli oddílového vedoucího. Na táboře mám nejradši hry, protože mě baví běhat s dětmi po lese. Zároveň si vždy odvážím mnoho zážitků, na které pak každý rok vzpomínáme… a že jich za ty roky už bylo. Mimo tábor se zabývám tvorbou map. Baví mě turistika a různé výlety, v zimě pak lyžování. Rád hraji deskové a karetní hry, při kterých trávím čas s přáteli. Také mě baví sledování všemožných filmů a seriálů.
Ahoj!
Jmenuji se Vít Sobotka, ale na táboře mi málokdo řekne jinak než Kořalka. Je mi 24 let a na tábory jezdím od svých 7, holt už to nějakou dobu bude. Jsem studentem Právnické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně a pracuji jako paralegal v advokátní kanceláři. Ve volném čase se věnuji hlavně historii, hraní her a svým kočičkám, které mi Kočičí distribuční systém doručil.
Tábory mám rád hlavně kvůli skvělé atmosféře, výbornému týmu vedoucích a samozřejmě díky nadšeným dětem, které to vše spojují a dávají té námaze smysl.
Ahoj jmenuji se Matthew. Chodím na střední školu, kde se učím robotiku. Baví mě sporty, proto dělám judo a jezdím na skejtu. Na táboře už jsem od svých 10 let a teď budu druhý rok jako oddílový vedoucí.
Když jsem přijel poprvé na tábor, nečekal jsem, že potkám tak skvělý kolektiv lidí. Z tábora mám několik zážitků a kamarádů, co mi vydrží do konce života. Minulý rok jsem svoje první nasazení v pozici vedoucího přežil a můžu říct, že se neskutečně těším na druhé kolo.